Říjen 2012

Tak jak to dopadlo?

21. října 2012 v 22:37 Volby a politika
Na konci zamlženého pošmourného dne cítím jedno velké "deja vu". Přesně před rokem bylo v sobotu 22. října takové počasí, že ranní mlhy se rozpustily už asi v 9 hodin a celý den už pak nádherně slunečný a příjemně teplý. O den později, 23. října, už se mlha za celý den nezvedla a zůstalo docela chladno. Po roce byla situace úplně stejná. Nádherný sobotní den, možná ale o něco teplejší než ta loňská sobota. No a i když původní předpověď počasí slibovala podobné počasí i na neděli, tak se předpověď nezdařila (asi jako se nepovedla meteorologům v povídce Strach v Zapadákově) a zůstalo celý den zataženo.

Onoho krásného sobotního odpoledne také byly zveřejněny výsledky 2. kola senátních voleb, které následovaly týden po 1. kole senátních voleb, konajících se zároveň s volbami krajskými.

Tak jak to dopadlo?

Přesně tak, jak jsem se domníval 10. října - nemalé procento lidí asi potřebuje vyjádřit svůj názor na celostátní politiku svým hlasováním do krajských zastupitelstev. Co na tom, že "na krajích" jde o úplně jinou politiku, fakticky neexistuje rozdělení na pravici a levici, chování té které strany může být na celokrajské úrovni docela jiné než na úrovni celostátní, protože jde o úplně jiné lidi...
Ze svého pohledu jsem ale spokojen. Dal jsem hlas přesně tomu uskupení, o kterém jsem zde 10. října psal, a do krajského zastupitelstva se dostalo. Včetně dvou kandidátů, kterým jsem dal svůj preferenční hlas. Po čtyřleté pauze mohu říci, že mám v krajském zastupitelstvu své zástupce.

A co volby do senátu? No, mnou zvolený kandidát se nedostal ani do druhého kola, i když i v těchto volbách vidím dost velký vliv toho, že nerozhodovala síla osobnosti toho kterého kandidáta, ale to, z jaké je politické strany. Přitom v senátních volbách to, podle mého názoru, není zase tak důležité. A podle toho jsem se rozhodoval i ve druhém kole - zvolil jsem kandidáta, který podle mě byl vhodnější osobností, i když byl ze strany, která je pro mě méně přijatelná než ta, ze které byl ten druhý kandidát... Ale nakonec se do senátu dostal opačný kandidát než ten, kterému jsem dal hlas ve druhém kole.

Nakonec napíši pár řádků o tom, co mne na senátních volbách zaujalo asi nejvíce. Ve 4 z 27 okrsků zvítězil kandidát, který dosud byl poslancem. Tedy z jedné funkce do druhé. Před 2,5 lety se ucházel o nějaký post, o kterém věděl, že délka takového mandátu jsou 4 roky. Přesto o nějaké 2 roky později se rozhodl "přeskočit" do jiné funkce, která je přitom méně důležitá a vlivná (poslanci jednoznačně mají více kompetencí a větší vliv než senátoři).

Ironií je, že v předmětných volebních obvodech znamenalo zvolení dosavadního poslance senátorem, že tento obvod bude mít menší zastoupení v zákonodárných sborech - přišli o poslance, místo kterého nastoupí náhradník z jiného okresu (byť ze stejného kraje). Přitom "svého" senátora by měli, díky systému většinového zastoupení, tak jako tak.
Ale jak se říká - kdo chce kam... Jak si to lidé zvolili, tak to mají. I když hlavou nad tím kroutím a asi kroutit dále budu.

Výše zmíněná tématika by se dala rozšířit i na téma "Jak je možné, že se kteroukoliv vládou jsou lidé po dvou letech jejího vládnutí tak nespokojeni a přejí si její pád?" nebo "Je v pořádku, když někdo jen pár hodin po sečtení výsledků a zjištění, že mu na dalších šest let vzniká senátorský mandát, oznámí, že má zájem se za čtyři měsíce stát prezidentem (a tím pádem přestane být senátorem a v "jeho" volebním obvodě budou muset být nové volby)?" Ale to by bylo ještě na dlouhý článek, nad kterým nyní ani nechci moc přemýšlet. Možná někdy příště. :-)

Krajské volby - celostátní témata, výsledky pro opoziční strany a jak budu hlasovat já?

10. října 2012 v 0:27 Volby a politika
Máme za dveřmi další volby. Tentokrát to jsou volby do krajských zastupitelstev + do třetiny Senátu. Samozřejmě předvolební reklamy také sleduji, i když už zdaleka ne s takovým zaujetím jako před pár lety.

Napříkald před těmi minulými krajskými volbami, na podzim roku 2008, jsem situaci sledoval docela podrobně. Už tehdy jsem kroutil hlavou nad tím, jak jedna z politických stran vstoupila do nového, vyššího levelu předvolebních slibů. Asi všechny strany se totiž předhánějí ve slibování něčeho, co by teoreticky po volbách mohli zvolení zástupci splnit, ale z různých důvodů to pak neudělají - ať už kvůli tomu, že by pak došlo k neúměrným výdajům, nebo v rámci "politického kompromisu". Ale tato strana v roce 2008, před krajskými volbami, slibovala věci jako "STOP špatným reformám" nebo "zrušíme poplatky u lékaře". Přitom každému, kdo zná kompetence jednotlivých zákonodárných i nezákonodárných sborů, muselo být jasné, že z pozice krajských zastupitelstev tyto věci ani nelze ovlivnit.

Tato strana v těch volbách výrazně uspěla a získala všechna hejtmanská křesla. Ke "zrušení" zdravotnických poplatků pak došlo tím způsobem, že byly propláceny z krajského rozpočtu. O to méně peněz tedy zbylo v krajských "kasách" na jiné, dost možná užitečnější věci...

Čtyři roky uplynuly a vidím kolem sebe podobnou rétoriku. Slyším hlasy o tom, že i krajské volby budou jakýmsi "referendem proti vládě". Podle mě to je docela smutné. O tom, kdo bude či nebude v jednotlilvých krajských zastupitelstvech dále vládnout, nebude rozhodovat kvalita práce jednotlivých politiků z jednotlivých stran, ale nakonec bude rozhodující, z jaké strany ti lidé jsou a jaká je aktuální (ne)oblíbenost té které strany z celostátního pohledu.

Proč jsem přesvědčen, že to nyní nedopadne jinak? Ono to totiž platilo dosud ve všech krajských volbách. V roce 2000 byla u moci vláda ČSSD, tolerovaná v rámci tzv. Opoziční smlouvy ODS. A kdo nejvíce uspěl v tehdejších prvních volbách do krajských zastupitelstev? Byla to tzv. Čtyřkoalice, složená ze stran KDU-ČSL, US, ODA a DEU (Mladším ročníkům možná některé z těchto zkratek už moc neřeknou...). Uspěly tedy subjekty, které se tehdy nepodílely na vládě...

O čtyři roky se situace opakovala, jen se trochu pozměnily role. U vlády byla ČSSD v koalici spolu s KDU-ČSL a US-DEU. V době konání krajských voleb už uplynuly více než dva roky od voleb sněmovních. Mezitím došlo i na změně na pozici premiéra. Podle průzkumů panovala velká nespokojenost s vládou (mimochodem, se kterou vládou byli naposledy lidé po dvou letech jejího vládnutí spokojeni?). A podle toho dopadly i krajské volby - ze 13 hejtmanských křesel jich 12 získala ODS, tehdy opoziční strana. (Třinácté křeslo, to jihomoravské, připadlo KDU-ČSL.)

A jak jsem už naznačil výše, v roce 2008 rovněž platilo, že v krajských volbách nejvíce uspěje strana, která je v té době na celostátní úrovni opozičním subjektem. S koaliční vládou ODS, KDU-ČSL a Strany zelených už v roce 2008 rovněž panovala nespokojenost - ten rok byl např. prvním, kdy už existovaly poplatky ve zdravotnictví. Kampaň sněmovně-opoziční ČSSD byla vyloženě s celostátními tématy a našla si silnou odezvu u voličů. ČSSD získala v krajských volbách v roce 2008 všechna křesla hejtmanů.

Tyto tři shody jsou natolik silné, že prakticky není možná žádná jiná interpretace - že by například lidé byli skutečně natolik nespokojeni s prací svých dosavadních krajských zastupitelů a - ve shodě napříč všemi kraji - došli k závěru, že lidé z té jiné - v tu dobu v poslanecké sněmovně opoziční - strany budou lepší.

I před těmi čtyřmi lety jsem měl pocit, že mnoho lidí ani neví, jaké že volby se zrovna konají a že snad mají dojem, že se konají volby do poslanecké sněmovny a že svým hlasem pomohou odstranit (tehdejší) koalici. Přijde mi to docela smutné. Vždyť v krajské politice zdaleka nezáleží na tom, z jaké jste politické strany. Je to daleko více o konkrétních lidech. Některé kraje v otázkách např. zdravotnictví nebo kvalitní veřené dopravy dělají mnoho dobrých věcí, zatímco jiné kraje - kterým vládnou ty samé politické strany - na stejné věci nedbají.

V systému, kde kraje navíc nerozhodují o výši daní a vůbec otázce míry přerozdělení, neplatí ani standardní rozdělení stran na pravicové a levicové. Ostatně, v některých krajích byly zformovány i koalice ODS a ČSSD...

Co s tím mohu nadělat ze své pozice "obyčejného občana" a aktivního voliče? No, moc toho asi není... Jednak jsem vysvětlil alespoň několika lidem ze svého okolí (kteří ty politické souvislosti moc neznají), že krajské volby jsou o něčem docela jiném než volby do sněmovny, a jednak že sám se při nadcházejících volbách budu rozhodovat docela jinak než před volbami sněmovními.

Volby do poslanecké sněmovny jsou u mne (snad ještě s částečnou výjimkou voleb do evropského parlamentu, které ale považuji snad za nejméně důležité z těch, které u nás máme) jedinými, kde se rozhoduji podle politické strany. V ostatních volbách, tedy krajských, senátních i městských, se rozhoduji podle toho, kdo konkrétně kandiduje. A volím konkrétní lidi, kteří mají moji důvěru.

V senátních volbách je takovýto způsob rozhodování umožněn velmi dobře - to vychází už z podstaty většinového volebního systému. Ve volbách do městských zastupitelstev to také není problém - mohu "zakřížkovat" lidi z různých politických stran. Bohužel, právě v krajských volbách to do značné míry problém je - volební systém je nastaven tak, že si musím vybrat jednu politickou stranu a pouze v rámci tohoto vybraného subjektu mohu udělit preferenční hlasy. Raději bych byl, kdyby bylo možné dávat hlasy také jednotlivým osobám - tak jako tomu je ve volbách do městských zastupitelstev (a totéž bych rozhodně zavedl i u voleb do evropského parlamentu - i v jejich případě bych si mnohem raději vybral nejlepší osobnosti, byť by byly z několika různých stran. Ale bohužel to volební systém neumožňuje - stejně jako u krajských voleb, i tam si musím vybrat jedinou stranu a maximálně v jejím rámci pak přidělit preferenční hlasy).

Ale nakonec i s těmito úskalími se dá vypořádat. Do úřední obálky vložím lístek s jedním uskupením, ve kterém je několik lidí z mého města, kterých si mohu lidsky vážit a kterým mohu přidělit i preferenční hlas. Můj hlas ani nemůže být "hlasem proti vládě" či naopak "hlasem pro vládu", protože toto uskupení není žádnou ze stran, která nyní je (ani nikdy nebyla) v poslanecké sněmovně. A i když se nakonec toto uskupení do krajského zastupitelstva nedostane (v minulých volbách získalo přibližně 3% hlasů), rozhodně nebudu svůj hlas považovat za tzv. propadnutý.

Ve volební místnosti budu po šesti letech hlasovat dvakrát - patřím do té (přibližné) třetiny země, které se letos týkají i senátní volby. A jak jsem nastínil v předchozích odstavcích, zde je moje rozhodování jednodušší. Jednoho z kandidátů totiž znám... tedy, vlastně s ním jsem se nikdy nesetkal, ale znám jej i z vyprávění jeho syna, který býval mým spolužákem. Navíc, tento kandidát je schopným komunálním poliltikem, který si dokázal opakovaně získat důvěru svých voličů. I proto si získal i moji důvěru a dám mu svůj hlas. A překážkou mi rozhodně nebude ani skutečnost, že je navržen politickou stranou, kterou bych např. ve sněmovních volbách téměř jistě nevolil. Ale umím rozlišit jednotlivé druhy voleb a nespojuji si senátní či krajské volby se sněmovními apod.

Kéž by tomu podobně bylo také u co největšího počtu ostatních voličů.