Krajské volby - celostátní témata, výsledky pro opoziční strany a jak budu hlasovat já?

10. října 2012 v 0:27 |  Volby a politika
Máme za dveřmi další volby. Tentokrát to jsou volby do krajských zastupitelstev + do třetiny Senátu. Samozřejmě předvolební reklamy také sleduji, i když už zdaleka ne s takovým zaujetím jako před pár lety.

Napříkald před těmi minulými krajskými volbami, na podzim roku 2008, jsem situaci sledoval docela podrobně. Už tehdy jsem kroutil hlavou nad tím, jak jedna z politických stran vstoupila do nového, vyššího levelu předvolebních slibů. Asi všechny strany se totiž předhánějí ve slibování něčeho, co by teoreticky po volbách mohli zvolení zástupci splnit, ale z různých důvodů to pak neudělají - ať už kvůli tomu, že by pak došlo k neúměrným výdajům, nebo v rámci "politického kompromisu". Ale tato strana v roce 2008, před krajskými volbami, slibovala věci jako "STOP špatným reformám" nebo "zrušíme poplatky u lékaře". Přitom každému, kdo zná kompetence jednotlivých zákonodárných i nezákonodárných sborů, muselo být jasné, že z pozice krajských zastupitelstev tyto věci ani nelze ovlivnit.

Tato strana v těch volbách výrazně uspěla a získala všechna hejtmanská křesla. Ke "zrušení" zdravotnických poplatků pak došlo tím způsobem, že byly propláceny z krajského rozpočtu. O to méně peněz tedy zbylo v krajských "kasách" na jiné, dost možná užitečnější věci...

Čtyři roky uplynuly a vidím kolem sebe podobnou rétoriku. Slyším hlasy o tom, že i krajské volby budou jakýmsi "referendem proti vládě". Podle mě to je docela smutné. O tom, kdo bude či nebude v jednotlilvých krajských zastupitelstvech dále vládnout, nebude rozhodovat kvalita práce jednotlivých politiků z jednotlivých stran, ale nakonec bude rozhodující, z jaké strany ti lidé jsou a jaká je aktuální (ne)oblíbenost té které strany z celostátního pohledu.

Proč jsem přesvědčen, že to nyní nedopadne jinak? Ono to totiž platilo dosud ve všech krajských volbách. V roce 2000 byla u moci vláda ČSSD, tolerovaná v rámci tzv. Opoziční smlouvy ODS. A kdo nejvíce uspěl v tehdejších prvních volbách do krajských zastupitelstev? Byla to tzv. Čtyřkoalice, složená ze stran KDU-ČSL, US, ODA a DEU (Mladším ročníkům možná některé z těchto zkratek už moc neřeknou...). Uspěly tedy subjekty, které se tehdy nepodílely na vládě...

O čtyři roky se situace opakovala, jen se trochu pozměnily role. U vlády byla ČSSD v koalici spolu s KDU-ČSL a US-DEU. V době konání krajských voleb už uplynuly více než dva roky od voleb sněmovních. Mezitím došlo i na změně na pozici premiéra. Podle průzkumů panovala velká nespokojenost s vládou (mimochodem, se kterou vládou byli naposledy lidé po dvou letech jejího vládnutí spokojeni?). A podle toho dopadly i krajské volby - ze 13 hejtmanských křesel jich 12 získala ODS, tehdy opoziční strana. (Třinácté křeslo, to jihomoravské, připadlo KDU-ČSL.)

A jak jsem už naznačil výše, v roce 2008 rovněž platilo, že v krajských volbách nejvíce uspěje strana, která je v té době na celostátní úrovni opozičním subjektem. S koaliční vládou ODS, KDU-ČSL a Strany zelených už v roce 2008 rovněž panovala nespokojenost - ten rok byl např. prvním, kdy už existovaly poplatky ve zdravotnictví. Kampaň sněmovně-opoziční ČSSD byla vyloženě s celostátními tématy a našla si silnou odezvu u voličů. ČSSD získala v krajských volbách v roce 2008 všechna křesla hejtmanů.

Tyto tři shody jsou natolik silné, že prakticky není možná žádná jiná interpretace - že by například lidé byli skutečně natolik nespokojeni s prací svých dosavadních krajských zastupitelů a - ve shodě napříč všemi kraji - došli k závěru, že lidé z té jiné - v tu dobu v poslanecké sněmovně opoziční - strany budou lepší.

I před těmi čtyřmi lety jsem měl pocit, že mnoho lidí ani neví, jaké že volby se zrovna konají a že snad mají dojem, že se konají volby do poslanecké sněmovny a že svým hlasem pomohou odstranit (tehdejší) koalici. Přijde mi to docela smutné. Vždyť v krajské politice zdaleka nezáleží na tom, z jaké jste politické strany. Je to daleko více o konkrétních lidech. Některé kraje v otázkách např. zdravotnictví nebo kvalitní veřené dopravy dělají mnoho dobrých věcí, zatímco jiné kraje - kterým vládnou ty samé politické strany - na stejné věci nedbají.

V systému, kde kraje navíc nerozhodují o výši daní a vůbec otázce míry přerozdělení, neplatí ani standardní rozdělení stran na pravicové a levicové. Ostatně, v některých krajích byly zformovány i koalice ODS a ČSSD...

Co s tím mohu nadělat ze své pozice "obyčejného občana" a aktivního voliče? No, moc toho asi není... Jednak jsem vysvětlil alespoň několika lidem ze svého okolí (kteří ty politické souvislosti moc neznají), že krajské volby jsou o něčem docela jiném než volby do sněmovny, a jednak že sám se při nadcházejících volbách budu rozhodovat docela jinak než před volbami sněmovními.

Volby do poslanecké sněmovny jsou u mne (snad ještě s částečnou výjimkou voleb do evropského parlamentu, které ale považuji snad za nejméně důležité z těch, které u nás máme) jedinými, kde se rozhoduji podle politické strany. V ostatních volbách, tedy krajských, senátních i městských, se rozhoduji podle toho, kdo konkrétně kandiduje. A volím konkrétní lidi, kteří mají moji důvěru.

V senátních volbách je takovýto způsob rozhodování umožněn velmi dobře - to vychází už z podstaty většinového volebního systému. Ve volbách do městských zastupitelstev to také není problém - mohu "zakřížkovat" lidi z různých politických stran. Bohužel, právě v krajských volbách to do značné míry problém je - volební systém je nastaven tak, že si musím vybrat jednu politickou stranu a pouze v rámci tohoto vybraného subjektu mohu udělit preferenční hlasy. Raději bych byl, kdyby bylo možné dávat hlasy také jednotlivým osobám - tak jako tomu je ve volbách do městských zastupitelstev (a totéž bych rozhodně zavedl i u voleb do evropského parlamentu - i v jejich případě bych si mnohem raději vybral nejlepší osobnosti, byť by byly z několika různých stran. Ale bohužel to volební systém neumožňuje - stejně jako u krajských voleb, i tam si musím vybrat jedinou stranu a maximálně v jejím rámci pak přidělit preferenční hlasy).

Ale nakonec i s těmito úskalími se dá vypořádat. Do úřední obálky vložím lístek s jedním uskupením, ve kterém je několik lidí z mého města, kterých si mohu lidsky vážit a kterým mohu přidělit i preferenční hlas. Můj hlas ani nemůže být "hlasem proti vládě" či naopak "hlasem pro vládu", protože toto uskupení není žádnou ze stran, která nyní je (ani nikdy nebyla) v poslanecké sněmovně. A i když se nakonec toto uskupení do krajského zastupitelstva nedostane (v minulých volbách získalo přibližně 3% hlasů), rozhodně nebudu svůj hlas považovat za tzv. propadnutý.

Ve volební místnosti budu po šesti letech hlasovat dvakrát - patřím do té (přibližné) třetiny země, které se letos týkají i senátní volby. A jak jsem nastínil v předchozích odstavcích, zde je moje rozhodování jednodušší. Jednoho z kandidátů totiž znám... tedy, vlastně s ním jsem se nikdy nesetkal, ale znám jej i z vyprávění jeho syna, který býval mým spolužákem. Navíc, tento kandidát je schopným komunálním poliltikem, který si dokázal opakovaně získat důvěru svých voličů. I proto si získal i moji důvěru a dám mu svůj hlas. A překážkou mi rozhodně nebude ani skutečnost, že je navržen politickou stranou, kterou bych např. ve sněmovních volbách téměř jistě nevolil. Ale umím rozlišit jednotlivé druhy voleb a nespojuji si senátní či krajské volby se sněmovními apod.

Kéž by tomu podobně bylo také u co největšího počtu ostatních voličů.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama