Protimluv o počtu volebních obvodů a procentu hlasů potřebnému ke vstupu do sněmovny

18. října 2013 v 6:41 |  Volby a politika
Koníček (pozn. František Koníček, kandidát do sněmovny za SPOZ) poznamenal, že SPOZ navrhuje, aby se zvýšil počet volebních okrsků z 14 na 35 a také snížit hranici pro vstup do Sněmovny z pěti procent na tři. To by se líbilo i komunistům.
(poslední odstavec)

Při dvousetčlenné sněmovně a 35 volebních obvodech vychází, že z každého obvodu se do sněmovny dostane přibližně 6 poslanců. V obvodech s menším počtem voličů by to bylo dokonce jen 5 poslanců, ale zde budu uvažovat stav, který by platil pro většinu volebních obvodů, tedy 6 poslanců zvolených za každý obvod.

Představme si modelovou situaci ve fiktivním obvodu "Veselí + Kamenice". Voleb se v okresech Veselí a Kamenice (tvořících dohromady společný volební obvod) zúčastnil takový počet lidí, že tento obvod má získat 6 míst ve sněmovně. Volební zisky stran byly následující:

Strana "A" - 28 % hlasů
Strana "B" - 20 % hlasů
Strana "C" - 16 % hlasů
Strana "D" - 9 % hlasů
Strana "E" - 7,5 % hlasů
Strana "F" - 6 % hlasů
Další kandidující strany získaly méně než 6 % hlasů. Pro tento výpočet je nemusíme brát v potaz, protože je jasné, že více než šest stran si nemůže rozdělit šest mandátů náležejících obvodu "Veselí + Kamenice". Jak se mezi strany "A - F" rozdělí těch šest mandátů?

Jednotlivé volební zisky se vydělí jednotlivými celými čísly. Jednotlivá pořadí jsou podílem volebního zisku a čísla odpovídajícímu příslušnému pořadí.
Strana "A":
1. místo: 28/1 = 28
2. místo: 28/2 = 14
3. místo: 28/3 = 9,33
4. místo: 28/4 = 7

Strana "B":
1. místo: 20/1 = 20
2. místo: 20/2 = 10
3. místo: 20/3 = 6,67

Strana "C":
1. místo: 16/1 = 16
2. místo: 16/2 = 8
3. místo: 16/3 = 5,33

Strana "D":
1. místo: 9/1 = 9
2. místo 9/2 = 4,5

U stran s menším volebním ziskem nemá v tomto případě smysl provádět výpočet poměrových čísel, protože je zjevné, že na ně v tomto volebním obvodu vyjde nejvýše jeden mandát. Možná ani to ne... Ba co možná, spíše určitě.

Přidělení mandátů jednotlivým stranám zjistíme sestupným seřazením výsledných čísel:
1. místo = 1. pořadí strany "A" (28)
2. místo = 1. pořadí strany "B" (20)
3. místo = 1. pořadí strany "C" (16)
4. místo = 2. pořadí strany "A" (14)
5. místo = 2. pořadí strany "B" (10)
6. místo = 3. pořadí strany "A" (9,33)
--------------------------------------------------------
7. místo = 1. pořadí strany "D" (9)
8. místo = 2. pořadí strany "C" (8)
9. místo = 1. pořadí strany "E" (7,5)
10 místo = 4. pořadí strany "A" (7)
Atd.

Jak je vidět, tak ani 9 % volebního zisku nestačilo straně "D" k tomu, aby ve veselsko-kamenickém obvodu získala byť jediný mandát. Voliči této strany tak v tomto obvodě nezískali svého zástupce a jejich hlasy tím pádem fakticky propadly. Jediné, do čeho se započítávaly, je celkový, celostátní volební výsledek strany, podle kterého se zohledňuje, jestli se taková strana vůbec do sněmovny dostane.

Jestliže strana SPOZ navrhuje snížení hranice nutné pro vstup do sněmovny na 3 %, ale zároveň počítá se zvýšením počtu volebních obvodů na 35, tak si silně protiřečí. Je málo pravděpodobné, že by nějaká strana získala celostátně 3,00 - 4,99 % hlasů, ale v některém volebním obvodu byla tak silná, aby získala alespoň okolo 10 % hlasů a aby na ni v předmětném volebním obvodu alespoň ten jeden mandát zbyl.

Na 35 volebních obvodů bylo české území rozděleno volebním zákonem z roku 2000. Záhy však byl tento zákon zrušen ústavním soudem jako odporující ústavě (v ústavě je uvedeno, že do sněmovny jsou zástupci voleni systémem poměrného zastoupení). Nakonec bylo zřízeno 14 volebních obvodů, shodujících se s jednotlivými kraji. Ani toto řešení však nezabránilo zkreslením v přepočtu hlasů na mandáty. Na to v roce 2006 doplatila Strana zelených, kdy s volebním ziskem 6,21 % hlasů získala 6 poslaneckých mandátů, zatímco KDU-ČSL ve stejných volbách získala 7,29 % hlasů, které ovšem stačily na zisk 13 mandátů.

Celkově tehdy získaly ODS, KDU-ČSL a Strana zelených 48,89 % platných hlasů, zatímco ČSSD + KSČM získaly 45,13 % hlasů. Rozdělení mandátů ve sněmovně však vyšlo 100 : 100. A kdyby se hlasy ze zahraničních volebních místností bývaly nezapočítávaly za Jihočeský kraj, ale za jakýkoliv jiný volební obvod, tak by byl poměr hlasů 99 : 101 ve prospěch dua ČSSD + KSČM. Dlouho to tak také vycházelo, což ještě ve 21:14 h, tedy více než 7 hodin po uzavření volebních místností, tvrdil Jiří Paroubek ve svém památném projevu (od času 9:07). Až o něco později byly sečteny i hlasy ze všech velvyslanectví a poměr mandátů v Jihočeském kraji se těsně přehoupl z 6 pro ODS a 6 pro ČSSD na 7 pro ODS a 5 pro ČSSD, díky čemuž se celostátní poměr 99 : 101 změnil na 100 : 100.

Podobná situace se může opakovat i v letošních volbách. Může se objevit strana (nebo jich může být i více), která jen těsně překročí pětiprocentní hranici hlasů. Sice díky tomu bude "připuštěna" k přepočítávání hlasů na mandáty, ale je docela dobře možné, že ve většině krajů na ni ani ten jeden mandát nezbude. Přesně jako u Strany zelených v roce 2006, kdy získala po jednom poslanci z krajů Ústeckého, Středočeského, Jihomoravského a Moravskoslezského (byť v Moravskoslezském získali jen okolo 4 % hlasů) a dva poslance z Prahy; ale například v Libereckém kraji jim ani zisk 9,58 % hlasů nestačil k získání alespoň jednoho poslaneckého křesla. A to se v tomto kraji tehdy rozdělovalo osm mandátů, nikoliv jen šest.

Můj názor je, že - když už nic jiného - by se ta "celostátní procentní hranice" měla zrušit zcela. Stejně, jen v několika málo krajích by nějaká strana získala alespoň jeden mandát při počtu hlasů nižším než je 5 %. I v tom největším kraji by bylo pro získání alespoň jednho křesla potřeba asi 3,5 % hlasů. Zrušení této hranice by ale mohlo znamenat odstranění určité psychologické bariéry, kdy by si někteří lidé přestali říkat "té menší straně hlas nedám, i když mi vyhovuje nejvíc, ale nechci, aby byl můj hlas vyhozen, protože asi získá méně než 5 % hlasů".

Docela by mě zajímalo, kolik procent oprávněných voličů si uvědomuje, co by zvýšení počtu volebních obvodů na 35 znamenalo a jaký je to protimluv se slibem té samé strany o snížení "vstupní hranice" na 3 %. Obávám se, že více než polovina to asi nebude. :-(
 


Komentáře

1 Egoped Egoped | E-mail | Web | 22. října 2013 v 16:36 | Reagovat

..zajímavý, konečně o něco víc vím, jak se to s tím naším většinovým systémem počítá..

2 Egoped Egoped | E-mail | Web | 22. října 2013 v 16:38 | Reagovat

pardon, poměrným

3 baywatchnights baywatchnights | E-mail | Web | 22. října 2013 v 20:04 | Reagovat

[1]: V situaci, kdy se ve volebních obvodech rozděluje jen po 6 křeslech, je na místě hovořit o "systému poměrného zastoupení s většinovými prvky". :-)

Někdy ale může dopadnout jinak, než jsem popisoval tady (zde jsem se snažil popsat situaci, kdy je nejlépe vidět, jak i s relativně velkým procentem získaných hlasů - zde 9 % - strana nezíská v předmětném kraji ani jedno poslanecké křeslo).

V Karlovarském kraji se v minulých sněmovních volbách (2010) rozdělovalo 5 mandátů (což je dost málo, tam je pro získání alespoň 1 křesla potřeba získat okolo těch 10 % hlasů, možná ještě o něco více). Dopadlo to takto: http://www.volby.cz/pls/ps2010/ps541?xjazyk=CZ&xkraj=5

ČSSD, ODS, KSČM, TOP09 a VV si rozdělily po jednom mandátu, byť ČSSD získala v tomto kraji skoro dvakrát tolik hlasů než VV.
To "skoro" je důležité - druhé pořadí pro ČSSD mělo podíl 30324 (počet získaných hlasů) děleno dvěma, tedy 15162 (tzn. ne o mnoho méně, než byl počet hlasů pro VV - 15 404).

Kdyby se tehdy rozdělovalo v Karlovarském kraji 6 mandátů, tak ten šestý by připadl právě druhému kandidátovi z ČSSD.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama